Pozvánka pro všechny
24. 10. 2007
"Počkej! Slyšíš?! Zastav na chvilku! Nehctěl jsem tě vylekat! No tak počkej."
Zastavila se a otočila k němu. Všiml si, že jí po tváři stéká slza. Rychle si ji setřela
"Nevylekal jsi mě. Jenom...nech to plavat."
"Nenechám. Chtěl bych to vědět. Proč jsi utekla?"
"Hele proč by ses měl zahazovat s někým jako jsem já? Můžeš mít kohokoli. Jsi slavný, každý tě zná. A já? Oproti tobě?" smutně se zasmála a schovala obličej za zrzavé vlasy.
"Jak můžeš říct, že tě nikdo nezná? Já tě znám a nedokážu si představit život bez tebe," usmál se a pohladil ji po tváři.
"Já ten svůj bez tebe taky ne."
"Takže teď už ho přijmeš?" zeptal se a sáhnul do kapsi hábitu. Usmála se na něj a kývla.
"Ano."
O den později na snídani ve Velké síni.
Dívka s delšímy hnědými vlasy dloubla loktem svoji kamarádku.
"Už sis četla dnešní hlavní článek Denního věštce?"
"Ne, co se stalo?"
"Svatba. A jsme pozvané."
"Cože?" podivila se plavovláska a rychle se začetla do článku na první straně Denního věštce, kterého sebrala spolužákovi.
Smály se na ni obličeje dvou mladých lidí. Dívka se zrzavými vlasy se pevně držela svého tmavovlasého přítele. Mohlo jim být tak sedmnáct.
Pod fotografií na sebe upozorňovala pozvánka se dvěmi labutěmi. Dívka sklopila oči a přečetla si ji:
"Nesmíme jen prodlévat ve snách a zapomenout žít."
Dne 26.července si své "ano" řeknou za nádherného západu slunce:
Pan Harry Potter a slečna Virginie Weasleyová
na pozemcích Školy čar a kouzel v Bradavicích.
Pod pozvánkou bylo ještě pár řádků textu:
Nastávající Manželé si dovolují pozvat nás všechny. Těší se, že se na jejich svatbu přijde podívat sám ministr kouzel a samozřejmě jejich nejbliší.
Zastavila se a otočila k němu. Všiml si, že jí po tváři stéká slza. Rychle si ji setřela
"Nevylekal jsi mě. Jenom...nech to plavat."
"Nenechám. Chtěl bych to vědět. Proč jsi utekla?"
"Hele proč by ses měl zahazovat s někým jako jsem já? Můžeš mít kohokoli. Jsi slavný, každý tě zná. A já? Oproti tobě?" smutně se zasmála a schovala obličej za zrzavé vlasy.
"Jak můžeš říct, že tě nikdo nezná? Já tě znám a nedokážu si představit život bez tebe," usmál se a pohladil ji po tváři.
"Já ten svůj bez tebe taky ne."
"Takže teď už ho přijmeš?" zeptal se a sáhnul do kapsi hábitu. Usmála se na něj a kývla.
"Ano."
O den později na snídani ve Velké síni.
Dívka s delšímy hnědými vlasy dloubla loktem svoji kamarádku.
"Už sis četla dnešní hlavní článek Denního věštce?"
"Ne, co se stalo?"
"Svatba. A jsme pozvané."
"Cože?" podivila se plavovláska a rychle se začetla do článku na první straně Denního věštce, kterého sebrala spolužákovi.
Smály se na ni obličeje dvou mladých lidí. Dívka se zrzavými vlasy se pevně držela svého tmavovlasého přítele. Mohlo jim být tak sedmnáct.
Pod fotografií na sebe upozorňovala pozvánka se dvěmi labutěmi. Dívka sklopila oči a přečetla si ji:
"Nesmíme jen prodlévat ve snách a zapomenout žít."
Dne 26.července si své "ano" řeknou za nádherného západu slunce:
Pan Harry Potter a slečna Virginie Weasleyová
na pozemcích Školy čar a kouzel v Bradavicích.
Pod pozvánkou bylo ještě pár řádků textu:
Nastávající Manželé si dovolují pozvat nás všechny. Těší se, že se na jejich svatbu přijde podívat sám ministr kouzel a samozřejmě jejich nejbliší.
Komentáře
Přehled komentářů
Pěkná povídka, moc se mi líbila!! Akorát nevím, jestli jsem to dobře pochopila a mělo jít o Ginny. Ta se jmenuje Ginevra, ne Virginie. Jestli je to však někdo jinej, tak sory.
Boží
(Makina, 25. 10. 2007 22:29)nááádhera i když jsem se psychycky připravovala na tvých deset stran a kokám ono jen pár řádků
krása
(winky, 16. 1. 2010 19:21)