Kapitola 1.: Vzpomínky
Byl dosud nejteplejší den celého léta a každý, kdo měl alespoň malý pud sebezáchovy, se schoval ve svém domě a otevřel si všechna okna. Bylo marné doufat nebo čekat na to, že vás ovane neexistující vánek, který jste už tak dlouho necítili. Solidně stavěné domy v Zobí ulici vypadaly i přes tato neúprosná vedra velmi dobře. Snad ta ulice vypadala stejně jako vždy. Přece se ale něco změnilo. Auta stojící před domy byla zaprášená a trávníky , i když se je jejich majitelé snažili stále častěji zavlažovat, byly vyschlé jako nikdy jindy. Nikoho tu nebylo vidět. Všichni seděly doma a zvláště děti si užívaly zasloužených letních prázdnin. Jejich rodiče naopak volného času spíše využívaly úklidem domu. Po chvíli práce to ale raději vzdaly a věnovaly se například sledování zpráv. Snad jen jediný člověk se věnoval práci. V domě číslo čtyři bydlela velmi zvláštní skupina lidí. Žili v něm manželé Durslyovi. Byly to velmi zvláštní lidé. Pokud se něco jen trošku vymykalo kontrole určitě to bylo špatně. Pokud někdo ukradl v obchodě třeba jen jediný bonbón měly by ho strčit do vězení. S takovými lidmi oni se stýkat nechtěli. Mnohem víc jim ale vadili lidé, kteří to v hlavě neměli v pořádku. Petunie Dursleyová a Vernon Dursley měli syna, který se jim v chování velice podobá. Jmenuje se Dudley. Už od mala ho rodiče rozmazlovaly, neboť je jedináček. Vždy musí být po jeho a jakmile tomu tak není…Dudley ale není jediným mladším členem této skupinky. V domě žije ještě jeden hoch. Harry Potter je Dudlyho bratranec. Harry je jeho přesným opakem. Ke strýčkovi a tetě se dostal už jako malý. Dudley Harryho neustále šikanoval a staral se o to aby Harry neměl žádné přátele, což mu šlo opravdu velmi dobře. Teta Petunie i strýc Vernon zadávali Harrymu jednu prácí za druhou. A i dnes byl Harry právě tím jediným člověkem, který musel pracovat. Dnešním úkolem bylo natřít zahradní lavičku. Šlo to pomalu. Harry věděl, že by se s tím za pár dní nemusel tak párat. Věděl, že za pár dní mu bude 17 let. Tento věk pro něj moc znamenal. V jeho světě to znamenalo, že dovršil plnoletosti. Tohle místo, kde se právě nacházel nebyl jeho svět. Harry pocházel ze světa, oněmž ví jen pár lidí, kteří jsou do něj stejně jako Harry zasvěceni. Tito lidé měly stejné schopnosti jako on. Patřili do světa kouzel.
Právě kouzla byla to na co Harry myslel. Pomyslel si, že kdyby mu už bylo sedmnáct let, stačilo by mávnout hůlkou a lavička by byla okamžitě natřená. Sedmnáct mu ale ještě není a to znamená, že kouzla dělat nesmí, proto se s tím štětcem musí ještě chvilku kamarádit. Narozeniny má 31. července a to je už za tři dny. Vzpomněl si na slova ředitele školy čar a kouzel v Bradavicích, kterou navštěvoval : „Dovolte Harrymu aby se sem naposledy vrátil a zůstal tu do dne, kdy dovrší sedmnácti let. To mu zaručí ochranu, která potrvá až do onoho dne.“ Tohle řekl ředitel Albus Brumbál pár dnů na začátku letních prázdnin minulého roku.
Při vzpomínce na ředitele a školu čar a kouzel se mu draly slzy do očí. Právě na konci tohoto školního roku se zapřísáhl, že se zpět do této školy nevrátí. Bradavice ale byly jeho domov a právě tam si našel dva nejlepší přátele na světě. Rony Weasleyho a Hermionu Grangerovou. Tihle dva pomohly Harrymu už několikrát a to i z velmi těžkých situací. Harry jim za to byl vděčný. Ale ani kvůli nim se tam už nevrátí. Nechtěl by se vrátit na místo, kde zemřel člověk, který pro něj tolik znamenal. Albus Brumbál, největší čaroděj všech dob, atd., právě na konci tohoto školního roku zemřel. Pamatoval se na ten večer jako by to bylo včera. Přlitěly tehdy s ředitele z výpravy za viteály a když přistály na severní věží čekalo je nepříjemné překvapení. A právě tam se to všechno odehrálo. Harry ještě teď viděl před očima Draca Malfoye s hůlkou mířící na Brumbála a Severuse Snapea, který vyslovil tu nejhorší z kleteb, které se nepromíjejí, Avada kedavra. Tělo Brumbála se pak vymrštilo pře cimbuří věže a zmizelo Harrymu z očí. Věděl, že je Brumbál mrtvý.
Pak se konal pohřeb a právě po něm Harry přísahal, že už se do Bradavic nevrátí. Hermiona jen kývla hlavou, čekala že to Harry řekne. Pro Rona to ale bylo nečekané. Harry mu tehdy vysvětlil, že jeho úkolem je teď najít zbývající viteály a zničit je. Nakonec pak musí najít samotného lorda Voldemorta, vraha, který zabil Harryho rodiče, když mu byl jeden rok. Ron mu však vyhnal černé myšlenky z hlavy tím, že mu připomněl svatbu jeho bratra Billa, který se má ženit s Fleur Delacourovou. Pro ještě větší radost mu oba slíbili, že každou jeho výpravu budou podnikat s ním.
Teď je tomu ale měsíc od jejich posledního setkání a stále se ještě neviděli. Čekal na ten den, kdy mu konečně bude 17 let. Právě v tento den měli oba dva přijet. Zatím se bude muset spokojit s přítomností Durslyových a jak Harry věděl, to půjde z velice těžka.
Komentáře
Přehled komentářů
Mě se to líbí. A jsem strně zvědavá jestli se do Bradavic nakonec vrátí nebo ne. Úplně jako když jsem dočetla 6.Od originálu je to k nerozeznání :-)
Ahojda Pájo..
(Kačka, 2. 4. 2007 13:34)Tak už sem si konečně našla čas si přečíst tvoje pokračování Harryho Pottera... Jen sem trošku nepochopila, když je tohle pokračování, tak proč čtenáře seznamuješ s tak zažitými a samosřejmými okolnostmi jako že Harryho přátelé jsou Ron a Hermiona... Ale jinak jak začátek pěkný...
Super
(X-tina, 16. 6. 2007 17:19)